Ostatní






Populární příspěvky z tohoto blogu

Spisovatelovy deníky 5

Obrázek
  2:12 v noci. Poslední dny chodím pozdě spát a pozdě vstávám. Je tenhle pocit nesouladu přirozeným stavem lidské existence, vadou osobnosti, nebo výsledkem zrady sebe samého? „Alespoň zůstávám sám sobě věrný - co může být horší, než zradit sám sebe a žít s tím zrádcem po zbytek života?“ Tak bylo psáno - a bylo tak i žito? Všechno se jeví tak neskutečné a to skutečné nedosažitelné. Hloubka prožitku je mělká, každodení jako brodit se morénou snů, a umělecké ambice působí hloupoučce. Ale jako už tolikrát zbývá jediná otázka: který Zašek je skutečný, jestli ten denní, či ten noční? Kahuda napsal: MŮJ - ŽIVOT - BYL - NOČNÍ - PŘELET - SOVY Kahuda byl dědic undergroundu, slepá ulička, próza špinavá, ne a ne a ne... a přesto dokázal napsat Bytost. A teď je mrtvý, stejně jako Jóhann Jóhannson a stejně jako všechny ty midwest emo kapely těch mladých smutných kluků z garáží. Jedno léto, jedno cedko, jeden nezapomenutelný sled okamžiků, načež se vše rozplyne v dospělosti, kde už není síly a ...
Další informace

Spisovately deníky 2

Obrázek
       Myslím, že název Vznášeje se na hladině zálivu prostřeleného srdce  se mi líbí, takže zůstaňme u toho, ač pro zkratku budu asi stále mluvit o Hudsonově zálivu . Je to moje „Hledání ztraceného času“? Protože se opravdu snažím oživit jisté pocity či spíše způsob prožívání a vnímání, které se mi ztratily v čase, potažmo během dospívání. Takže jak bylo řečeno již někdy a někde (snad samotným Proustem): „můj domov již není místo, nýbrž způsob nazírání“... k nimž je ale nemožné se vrátit, neboť je odvál čas. Snaha o rekonstrukci je odsouzena k marnosti, a přesto, přesto se o to pokoušet. O co tady vlastně jde, když pitváme a analyzujeme svoji mytologii - je to snaha se vrátit, nebo snaha vykročit vpřed?     V návaznosti na tohle je asi potřeba mluvit o osobní mytologii, která se manifestuje v tvorbě vytvářením subjektivních symbolů či motivů s osobním významem. Jaký má smysl donekonečna psát o Aurélii/Renátě, o modrých tulipánech a liliích, o moři a v...
Další informace

Spisovately deníky 4

Obrázek
      Musím říct, že mě míra a hloubka Virginiina prožitku vlastní prózy skoro uvrhává do depresí a znova a zas jsem nucen přemýšlet nad hloubkou nejen prózy vlastní, ale i dnešní kultury.     Takové to klišé o ohlížení se do minulosti ke „starým mistrům“ je možná, podobně jako mnohé další věci, jen přechod od „odrazu“ přes „zrcadlo“ k „objektu“. Tj. od „ó, staří mistři byli úžasní“ přes „věčný omyl - je to jen hra světel - ne, každá doba má své dobré a zlé“ k „a kurva, staří mistři vážně byli úžasní“...     A proměnlivost života a člověka je tak únavná, a proto nemohu nikomu zazlívat ortodoxii vlastní identity či postoje až ideologie. Sláva všem skalám!     Jenomže velikost Virgíniiny doby byla vykoupena mizérií, a průměrnosti této doby je obětována jakákoliv velikost. No ale... Thoreau mluvil o tomtéž a o tomtéž mluvil také Musil, přitom ten žil přece v belle epoque , za fin de siécle , no - prostě - za zlatého věku umění. Takže z toho nejs...
Další informace