O Bedřichovi, II. (O Aurélii)
Milostné dopisy dívce v plamenech. Aurélie je potratem Renáty Petry Kupmanové. Aurélie je stavem, při němž člověk šplhá po stěnách až na strop, kde sebou v křečích zmítá a v tichu řve. Aurélie je vodou, kterou člověk pije, když ztrácí tvar. Aurélie je domem, do něhož se člověk ukryje, když jej pronásledují vlci. Aurélie je studní, do níž se vrhá člověk uvězněný v poušti svého Já. Aurélie je místností bez rohů, bez stropu i bez podlahy. Aurélie je bezcílným slovem proneseným nahlas v přeplněné, hlučné tramvaji. Aurélie je vteřinou, při níž se střetnou Naše zraky a po níž jeden zbaběle odhlédne. Aurélie je Ženou, která mě bude držet za ruku, až budu umírat. Aurélie je Mužem, jehož nikdy nepotkám. Aurélie je snem, z něhož není probuzení. Aurélie je matkou všech bedřichů. Aurélie je tichřicí, která pohltí všechnu hudbu a slova. Aurélie je chvílí před polibkem. Aurélie je dopisem, který nikdy nepřijde. Aurélie je setkáním, k němuž n