Zaškův blog

Drahá hlavo Srdcové královny,           sedím na houbě a pokuřuji z vodní dýmky, tvaruji kouř do podoby srdce, což           mi Tě připomnělo… Jak Ti je? V Říši divů je vše v naprostém pořádku, nový král           je jen loutkou někoho jiného, ale onen skutečný vládce vlastně není vůbec zlý.           I má duše je nyní, bez Tebe, klidnější. Ano, občas se ztrácím v kouři tabáku a vídám           v něm Tvůj tvar, ale ta iluze se rychle rozplyne…           Bez Tebe je svět lepším místem. Sbohem, Houseňák "Něco Ti teď prozradím, drahý příteli; něco, co sám tušíš, ale nejsi schopen to plně akceptovat... Život od Tebe nechce heroické oběti, filozofické odysey za smyslem života, emocionální vášeň ku lidem .. Ne, to ne - plně postačí, pakliže Tvá duše bude přítomna v tomto světě jen na 50%. Jednoduše se posaď do kavárny a upíjej z čaje, kafe či vína a nech se unášet výtahovou hudbou, vůní kakaových bobů, smíchem a cinkáním zvonečku ohlašujícím nově přícho

Je to život, je to divadlo? Je to skutečnost, je to hra? KAPITOLA 18. PROLOG Sedím na vyvýšeném místě za hledištěm, na tom nejlepším místě – celé jeviště mám ve svém zrakovém poli, je přímo přede mnou. Jsem Dramatik. Nejsem si ještě úplně jistý, zda-li mé drama Život bude tragédií nebo komedií. Jsem velmi spontánní typ, tudíž nechávám dveře do svého divadla neustále otevřené. Občas sem zavítají zbloudilí lidé, lidé, které znám i neznám, přátelé i nepřátelé. Jakmile někdo vejde, upřu na něj zrak a hned v něm vidím veškerý jeho potenciál. Přidružím mu roli a rozkáži mu hrát. A Herci tak činí. Má hra trvá už dobrých 18 let. Mnoho herců už mne opustilo, taktéž ale přišlo mnoho nových. Drama se neustále mění; v jeden okamžik je to komedie, v druhém tragédie, v dalším se rozjařeně zpívá a tančí a v druhém se v záchvatu pláče stísněně lidé mačkají k sobě. Na jevišti už teklo tolik slz, z jeviště se již ozývalo tolik smíchu… Mé dílo bylo hotové ve chvíli, kdy jsem