EXIL A EDEN
Mladý muž se potýká s nesmrtelností. 23. říjen Píšu, jelikož ztrácím jakékoliv pojetí o realitě, tudíž potřebuji zapisovat, vrýt svět do papíru černým inkoustem, zhmotnit jej! Copak lze vysvětlit cokoliv? Cokoliv, co se děje? Abych však nepředbíhal. Myslím, že bude nejjednodušší to vyjádřit jednou větou: včera v noci mě rozmetal vlak. Přecházel jsem akorát druhou kolej – stačil ještě jeden krok a byl bych pryč – pak houkání a já ztuhl, a když do mě ten vlak vrazil, tak mi vyrval nohy z boků. Vzpomínám si, jak jsem ležel vedle kolejiště a cítil, ve chvíli, kdy začalo pršet, jak mi dopadají chladivé kapky vody na střeva. Trvalo strašně dlouho, než všechno ztmavlo. Ten pohled na mé nohy, co ležely nehybně snad deset metrů ode mne, byl příšerný. Vracel jsem se z Petrovy oslavy, pitky – na níž jsem ani nechtěl jít – zatraceně, všichni tam do mě lili rum a zelenou a chlast všech barev… zatraceně, soustřeď se! Ve snech je více než obyčejné, že člověku př...