Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2015

Dialog s Platónem

Obrázek
Přibližně 2 roky stará školní práce. ,,Vyser se už na tu filozofii!" - TualKraplak


  Kdesi v Athénách se Platón projíždí na kočáru s dvěma koňmi – černým a bílým – dokud mu do cesty nevběhne muž a nezastaví spřežení. Platón sestoupí z kočáru a dá se s mužem do hovoru.
KATZ             Dobrý den, příteli, konečně jsem Vás zastihl! Jsem Katz a musím s Vámi naléhavě mluvit!
PLATÓN        Dobrý den i Vám, oč kráčí?
KATZ             Pakliže Vám to nebude vadit, rád bych s Vámi debatoval ohledně hlavních sloupů Vaší filozofie.
PLATÓN        To mě zajímá; jen mluvte, co máte na srdci?
KATZ             Vezměme si Vaši jeskyní, ano?
PLATÓN        Poslouchám.
KATZ             Zde sestavujete myšlenku toho – což se ostatně promítá i ve Vašem trojúhelníku – že jako lidé žijeme v jakémsi bludu našich smyslů. To, co vidíme, není reálné, jedná se pouze o projekci jakýchsi ideálních stavů a forem, které existují nad rámec času a prostoru, jsou věčné a dokonalé. Jedná se o myšlenky schované za e…

Zaškovo budoucno a co je v něm obsaženo

Obrázek
Blogový příspěvek o tom, co není.


  ... A nyní něco lehčího.

  Inspirován svým Mužem jsem se rozhodl sepsat vizi svých úkolů a cílů budoucích. Budoucno sice není, ale každý nosíme brýle na dálku a i já vidím na horizontu před sebou nezřetelné obrysy fragmentů světů, jež budou jsou.

*Napsat Koleje života, nového Egoistua další knihy. Múzy světa, milujte mne!
*Vydat Školu života v nakladatelství. Byl by to dobrý pocit.
*Odjet na Island sám i se svým Mužem.
*Naučit se islandsky. Ég skal!
*Přečíst si knihy, spoustu knih. Atlasova vzpoura, Zámek, Tak pravil Zarathustra, Mumínci, Hledání ztraceného času, ...
*Naučit se lépe vařit. Nemůžu žít celý život o zmražených pizzách, sic to zní velmi lákavě.
*Více milovat lidi, kteří si tou zaslouží.
*Být sám sebou. Život mě neustále vyvádí z omylu té představy, již o sobě chovám a já se ptám každý den sám sebe: jsem tohle já? Je tato otázka vůbec na místě, či se jedná jen o zdráhavost akceptovat to, jaký jsem? A zdalipak je lepší se tříštit svými city v živ…

Neklid

Obrázek
Úvahy, střípky příběhů, monology


„Vidím před sebou nekonečnou spirálu lidského pokolení, jak stoupá do vyšších sfér té stejné debility neustále dokola. Vidím války, vidím moc, vidím smrt. Jednoho dne nastane éra, kdy budeme žít v míru, neboť to bude v naší přirozenosti. Ale cesta k této přirozenosti je dlážděna dětskými lebkami, do té doby, než tohoto stavu dosáhneme, do té doby jsme děti války a vždy válčíme o to samé – válčíme o území, o moc. Peníze, ropa, náboženství, revoluce – Áres má čtyři ruce. Ve středověku se bojovalo o území ve jménu Boha, dnes ve jménu míru, zítra opět ve jménu Boha, ale jiného, a pak snad zase ve jménu míru. Vyletíme do vesmíru a i tam budeme zase válčit, tentokrát o planety. Všechno to vidím před sebou a ta představa mě tak unavuje, že kdybych teď měl po ruce tlačítko na kompletní vyhlazení lidské rasy, tak bych ho zmáčkl bez sebemenší pohnutky či zdrženlivosti. Ne snad proto, že bych lidi tak nenáviděl, nýbrž proto, že bych je chtěl uchránit před vším tím…