UPRCHLÍK Z DOBY
![Obrázek](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnWkwBjwUmWb28yIXLnxYy-F7fdQBw_n0utA8lVXR0xY-ipamuTRXIJ4mzLowOfHjn2F4xwUaSbylo6N4QJUUg1sz2R7e7QoczBGCFEneNK9Fx0qwsHDzTDo2Y8Hf2SMq9W2tQwTv5LzU/s1600/mo%25C5%2599eatat%25C3%25ADnek.jpg)
Duše romantická, navždy nespoutaná Hey Moon - John Maus Můj otec se v mých osmi letech zvedl v noci z postele, prolezl oknem v obýváku a už ho nikdy nikdo neviděl. Té noci jsem se probudil, jako bych vycítil příchod zítřku, co roztříští naši rodinu na padrť. Formoval se za okny našeho domu a ťukal nám na biedermaierovskou idylku, pečlivě pěstěnou a udržovanou, melancholicky zasněnou v neustálé honbě za příštím okamžikem, nikdy ne přítomnou… Abyste chápali, mí rodiče vždy hleděli jedině vpřed. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč nás otec opustil. Má matka například, když vařila jídlo, už myslela na to, jak bude uklízet nádobí, když nás ukládala do postele, už myslela na to, co nám udělá k snídani, když mne objala, už myslela na to, že mě nesmí rozmazlovat. Když se narodila, už nepochybně myslela na to, že umře. Věčně roztěkaná, rozpolcená mezi minulostí a budoucností, nikdy ne současná. Po oné noci, kdy nás otec op