Dvě přítelkyně šly na procházku

 

„život je něco, nač je vzpomínáno“




Napsal jsem novou knihu. Spíš pro sebe.

Náklad 10 kusů. 2 kusy navíc zdarma... to bylo od nich hezké. Takže 12 kusů celkem.

Je jich málo, takže příliš nerozdávám, nevěnuju... blízcí rozumí & chápou.

Pár jich asi schovám po nějakých podnicích - takhle vytvořit tajemství, které se nabízí pozornému oku, srdci. Je pro to i opravdový název: serendipita, tj. „šťastná náhoda“ či „příjemné překvapení“.




Furt žiju, jo. 

Ještě jsem to nevzdal - jen dospěl.

„Dospěl“... taková blbost, to musel být ale idiot, co tohle slovo vymyslel - nebo - spíš nějaký byrokrat.
„Zestárl“ spíš, ale v dobrém. Připíšeš si o čárku navíc a víckrát se ohlídneš na přechodu. Víc se toho nemění.




PRO SEBE & PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ.

Víc toho nechci.

Já, spisovatel.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

FAROLOGIE PRO POKROČILÉ

Přítelkyně

KVĚTINY VE SKLENÍKU